Příroda a krajina v městské části

Místo: Praha - Satalice, dub letní v Satalické oboře

Datum ošetření: konec září 2004

Typ ošetření: bezpečnostní řez + odstranění suchých větví nad lesní mýtinou, ostatní suché kosterní větve rostoucí mimo mýtinu a cesty doporučuji ponechat bez jakéhokoli ošetření (biotop pro ostatní živé organismy) + dle potřeby korunkový řez suchých větví či větví nebezpečných dle zásad přírodě blízkých metod ošetřování (PBMO)

Počet exemplářů1
Obvod kmene680 cm
Výška32 m
Odhadované stáří150 let
Rozhodnutí o vyhlášení11.6.2004
Identifikace OŽP MHMP068
Identifikace AOPK ČR 
Ošetření2004

Místo: Praha 9 - Satalice, ulice K Radonicům - travnatá plocha u barokní kaple sv. Anny při konečné zastávce autobusové linky č. 186, v těsném sousedství Satalické obory

Popis: Koruny lip byly v minulosti zcela nevhodně tvarovány. Duté kmeny, napadené klanolístkou, většina stromů vykazuje krátkodobou perspektivu. Stanovištní poměry dobré.

Datum ošetření:

  • 30. října až 1. listopadu řez a 6. - 7. listopadu 2000 instalace vázání
  • lípa č. 2 - 10. prosince 2003
  • základní zdravotní řez, redukční řez koruny, spojený s inventurou dříve instalovaného statického zajištění korun (lanové objímky s podkladnicemi), nové statické zajištění;

Typ ošetření: lípa č.2 - z preventivních důvodů dopručeno koncem roku 2003 provést radikální sesazení koruny, redukční řez koruny o třetinu (snížení těžiště stromu) inventura statického zajištění (lanové objímky s podkladnicemi); instalace vázání ve vrchních 2/3 od místa problematického větvení

Počet exemplářů5
Obvod kmene300-510 cm
Výška18-21 m
Odhadované stáří200 let
Rozhodnutí o vyhlášení5.4.2001
Identifikace OŽP MHMP031
Identifikace AOPK ČR100045.x/5
Ošetření2000

V pátek 7. listopadu 2008 byla na severovýchodním okraji Prahy, mezi pražskými částmi Vinoř a Satalice, otevřena nová naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantnice.

Naučná stezka začíná v městské části Praha-Vinoř a končí v Praze-Satalicích. Výchozím místem je zastávka autobusu MHD Vinořský hřbitov, první zastávka stezky se nachází na hrázi rybníka Malá obůrka. Trasa, vedoucí převážně po žluté turistické značce, prochází nejprve územím přírodní rezervace Vinořský park, původním přírodně krajinářským parkem vinořského zámku. Vinořský park, resp. jeho odlehlejší, neudržovaná část, tvořená úzkým podmáčeným údolím s lužním lesem, ohraničeným pískovcovými skalkami, je především útočištěm mnoha druhů živočichů (hmyz, ptactvo) v jinak spíše zemědělské krajině, a také archeologickou lokalitou (slovanské hradiště se zachovanými valy).

Po opuštění Vinořského parku směřujeme vozovou cestou starou alejí k Satalické bažantnici, rozsáhlému listnatému lesnímu komplexu původně náležejícímu k vinořskému panství a krajinářsky navazujícímu na Vinořský park. Území bažantnice je dnes chráněno jako přírodní památka.

Naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantnice je dlouhá 3,5 km, a na její trase je 9 zastávek s informačními panely. Stezku vybudovala základní organizace ČSOP „Natura, quo vadis?“ za přispění MŽP, Hlavního města Praha, RWE Transgas-net a MČ Praha-Satalice.

zdroj: http://www.naucnoustezkou.cz/nova-naucna-stezka-z-vinore-do-satalic-na-okraji-prahy

Rozsáhlý lesní komplex mezi obcemi Satalice a Vinoř: K.ú. Satalice, Vinoř. V: 15,18 ha, n.v.: kolem 270 m. Z: Výnos MŠVU č. 91.629/51 z 23.4.1951.

Zachování listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných druhů hmyzu, krajinářsky cenné území v návaznosti na Vinořský park, s nímž bylo propojeno alejemi.

Sprašový pokryv s hlubokými sprašovými půdami typu hnědozemí a zhnědlých černozemí překrývá horniny svrchní křídy, zvláště cenomanské pískovce.

Listnatý porost se starými duby, javory, lípami a jasany byl založen v polovině 18.století jako bažantnice patřící vinořskému panství současně s parkem ve Vinoři. Tomu odpovídá složení jak stromového patra - dub letní, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, jasan ztepilý, tak i keřového - bez černý, zimolez obecný, meruzalka červená. Jinak bylinné patro pokrývají nitrofilní druhy jako netýkavka malokvětá či vlaštovičník větší. Stromové patro odpovídá rekonstruované dubohabřině, ale chybí zde bylinné lesní druhy. Jediný zajímavější druh je čarovník obecný.

Výskyt brouků pralesního charakteru, vázaných na staré stromy, vzácný střevlíček Laemostenus terricola. Celý areál je bohatý na hajní druhy ptáků, jako např. žluva hajní, datel černý, strakapoud velký. Pravidelně hnízdí káně lesní a krahujec obecný. Z drobných pěvců dlask obecný, lejsek bělokrký, hojná je pěnkava obecná, slavík obecný. Z hmyzožravců se zde pravidelně vyskytuje ježek západní a rejsek obecný.

Současný charakter lesního porostu je dán jeho založením a způsobem hospodaření v posledních letech, které bylo omezeno pouze na výběr odumírajících stromů, které se vyskytují na celé ploše, na odstraňování polomů, vývratů a souší, pokud by neobsahovaly dutiny vhodné k hnízdění ptactva. Žádoucí je dosadba dubu letního na uvolněných plochách. Hojně zmlazuje javor klen.

zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU03.htm